Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti

Sochu pohanského boha úrody, Radegasta, vytvořil Albín Polášek s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačenou a s valašskými krpci. Autor tohoto uměleckého díla, frenštátský rodák Albín Polášek, který větší část svého života prožil ve Spojených státech Amerických, dokončil sochu v roce 1930 a věnoval ji obyvatelům zdejšího kraje. Původní socha je zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti. Roku 1881 přednesl člen frenštátské Občanské besedy Hynek Fialka návrh na postavení kaple na vrcholu Radhoště. Myšlenka se ujala a začalo se s její zdlouhavou realizací.

Dokonce samotný papež Lev XIII. vysvětil při příležitosti Metodějova milénia v Římě moravským poutníkům pod vedením Antonína Cyrila Stojana, pozdějšího olomouckého arcibiskupa, obraz Jana Sarkandera určený pro budoucí radhošťskou kapli. O výjimečné papežovi paměti svědčí skutečnost, že se roku 1887 dotázal jiných poutníků z Moravy, jak daleko je stavba radhošťské kaple, čímž hosty uvedl v trapné rozpaky, protože se s výstavbou dosud nezačalo. Aby nedošlo k opakování této situace, sepsal v roce 1889 farář z Tvarožné Václav Kosmák provolání:

"Křesťané! Vlastenci!", v němž žádal o podporu sbírky na výstavbu 
"kaplice krásné, národa důstojné". Náklady již tehdy odhadoval na cca 10 000 zl..

Jako předseda výboru pro výstavbu kaple byl tehdy uveden Alois Fialka. Sbírka vynesla cca 3 500 zl., a proto bylo roku 1893 sepsáno další provolání. V roce 1895 se předsedou výboru stal Emil Kostelník, jenž v témže roce zakoupil na národopisné výstavě v Praze originál obrazu Adolfa Liebschera Valašská Madona, s nímž uskutečnil rozsáhlou cestu po Čechách a Moravě a shromáždil tak další část předpokládaných nákladů ve výši cca 7 500 zl.. Olomoucký biskup Theodor Kohn byl výstavbě radhošťské kaple zvlášť nakloněn. Daroval pro kapli část pozemků v katastru obce Trojanovice a přijal nad kaplí patronát. Také hrabě rožnovského panství Rudolf Kinský věnoval část svých pozemků v katastru obce Dolní Bečva. Plánovaná kaple tak měla stát polovinou rozlohy na straně rožnovské, polovinou na straně frenštátské.

Konečně bylo dne 5. července 1896 přistoupeno k vysvěcení základního kamene radhošťské kaple. Při výběru vhodného termínu svěcení již dokončené kaple sehrály svou roli také oslavy stého výročí narození Františka Palackého, rodáka z nedalekých Hodslavic (nar. 14.6. 1798). Dokončenou kapli nakonec vysvětil dne 11. září 1898 olomoucký arcibiskup Theodor Kohn. Všechno ovšem neproběhlo hladce. Jako by radhošťské božstvo vrhlo na slavnost svůj stín. Slavnostní banket, který se měl konat v odpoledních hodinách, byl zrušen kvůli zprávě o zavraždění císařovny Alžběty.

Kamenná stavba románsko-byzantského stylu byla provedena prostějovskou firmou Konečný - Nedělník podle plánů architekta Skibinského. Kaple byla vyzdobena mramorovým cyrilometodějským oltářem sochaře Neumanna z Kroměříže a v roce 1904 v ní byl postaven pravý boční oltář pro obraz Liebscherovy Valašské Madony. Originál obrazu byl však brzy nahrazen kopií malíře Otakara Pavlovského. V protilehlém oltáři byl zavěšen obraz Piety. Kaple je ozdobena osmi bočními okny, jejichž mozaiky zobrazují jednak výjevy ze života Cyrila a Metoděje, jednak sv. Hedviku, sv. Ludmilu, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Dalších osm kulatých oken s mozaikami je pod kopulí, jedno za hlavním oltářem. Touhu po sjednocení křesťanů západního a východního obřadu symbolizuje nápis nad vchodem do kaple "Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Methoděj". Olomoucký biskup Theodor Kohn nebyl jediným arcibiskupem, který Radhošť navštívil. V srpnu 1906 přijel na Radhošť Hohnův zástupce František Bauer, jenž byl již na Radhošti jako mladík při příležitosti národního tábora v roce 1862. Arcibiskup Bauer se později podílel na zřízení silnice z Frenštátu na Pustevny. V roce 1911 mu za to byla odhalena pamětní deska u této cesty zvané "Knížecí".

K rozsáhlé rekonstrukci kaple došlo až v letech 1924 - 1926. Stavební úpravy řídil rožnovský stavitel František Bayer a podíleli se na nich tesaři pod vedením Michala Fabiána ze Zubří. Celou kapli znovu omítli a obložili šindelem. Potom přistavěli zvonici v řecko-uniatském stylu. Přestavba byla provedena především kvůli neustálému zatékání a zanedbání údržby v průběhu první světové války. Na výstavbu kaple byl totiž neprozíravě použit propustný pískovec, takže při každém větším dešti se do kaple dostávala voda.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti byla v roce 1999 rozsáhle rekonstruována. Na její opravu bylo použito také dřevo, které v rámci sbírky poskytly obce i soukromí vlastníci lesů na Valašsku. Na výzvu, aby lidé přispěli na záchranu této sto let staré památky, zareagovaly desítky dárců.