Matice Radhošťská
Radhošť přitahoval a jitřil fantazii lidu již od nepaměti. Snad skutečně byl v pohanských dobách sídlem Radegasta, jehož modlu nahradili soluňští bratři Cyril a Metoděj dřevěným křížem. Kdož ví? Valašští salašníci opředli Radhošť mnoha pověstmi. Bylo tedy zcela přirozené rozhodnutí našich předků vybudovat na vrcholu této památné hory kapli, zasvěcenou sv. Cyrilu a Metoději.
Přípravná skupina, jejímž předsedou byl frenštátský továrník Emil Kostelník, zakoupila na Národopisné výstavě v Praze v r. 1895 Liebscherův triptych „Valašská madona“. S tímto obrazem cestovali Moravou a pořádali veřejné sbírky. Již během roku se jim podařilo nashromáždit 11. tis. zlatých. V roce 1897 byl vybrán dostatečný kapitál k započetí stavby svatyně a 5. července 1897 byl vysvěcen základní kámen. Stavba byla zadána České stavební firmě Konečný - Nedělník z Prostějova. Dne 11. září roku 1898, na svátek Jména Panny Marie, vysvětil kapli olomoucký arcibiskup Dr. Theodor Kohn, za přítomnosti 40 kněží a 30 000 věřících z Čech, Moravy, Slezska a Uher.
Po dokončení vnitřních úprav a výzdoby kaple došlo k transformaci stavebního výboru ve spolek Matici radhošťskou, které byla kaple odevzdána k udržování a opatrování. Členové spolku netušili, jaké starosti je očekávají. Kamenné zdivo z godulského pískovce špatně odolávalo vlhku a voda pronikala skrz stěny dovnitř. V březnu 1919 zemřel předseda spolku Emil Kostelník a na jeho místo nastoupil páter Filip Eliáš. Tento frenštátský farář si uvědomil, že kaple potřebuje nejen generální opravu, ale také dřevěný šindelový plášť, který ji bude chránit. Celá kaple byla obložena šindelem a současně přistavěna zvonice v řecko-uniatském slohu. A již 5. července 1927 u příležitosti 1 100. výročí narození sv. Cyrila byla kaple znovu vysvěcena. O rok později navštívil toto památné místo i prezident Tomáš G. Masaryk. Frenštátský rodák, sochař Albín Polášek, daroval 11. září 1930 spolku bronzové sousoší Cyrila a Metoděje, které bylo postaveno na místo kamenného kříže. Ten se nyní nachází po levé straně u vchodu do kaple.
Temnou dobu protektorátu spolek přežil. Třetím předsedou po páteru Eliášovi se stal frenštátský děkan Medard Horák. Poválečná existence spolku Matice radhošťské končí počátkem padesátých let. Komunisté nezrušili jen Matici radhošťskou, ale všechny spolky, včetně Pohorské jednoty Radhošť, prvního českého turistického spolku z roku 1884.
Přes 40 let udržovali kapli členové ČSL z Trojanovic a Dolní Bečvy, na jejichž katastrech se stavba nachází. Teprve 16. července 1994, z podnětu předsedy KDU-ČSL v Trojanovicích, pana Jana Tichavského a Jaroslava Adamce, byla činnost spolku Matice radhošťské obnovena. Jedním z hlavních cílů je „údržba Cyrilometodějské kaple tak, aby i nadále mohla sloužit účelům, pro které byla zbudována, a zůstala zachována nám, i budoucím generacím.“
Za poslední roky existence Matice radhošťské se podařilo v roce 1995 kapli znovu elektrifikovat. Z podnětu kurátora Muzea ve Frenštátě p.R., pana Jiřího Klučky, byla vydána reprodukce Liebscherova triptychu „Valašská Madona“. A historie se opakuje. Tak, jako na počátku, před více než sto lety, pomáhal tento obraz shromažďovat peníze ke stavbě, pomáhá nyní jeho reprodukce k záchraně této kulturní památky. Jak prokázaly sondážní práce, bude nutné vyměnit nejen všechen šindel na zvonici, ale také téměř 90% nosných trámů. Vlastně ji bude nutné celou rozebrat a postavit znovu.
Šindele budou odborníci pod tlakem napařovat v konzervačním prostředku, aby déle vydržely a náklady na údržbu byly co nejmenší. Většinu dřeva a financí má již matice pohromadě. Přispívaly obce, podnikatelé i obyčejní lidé. Oprava dřevěné zvonice na Radhošti se ale odložila až na rok 2000.
Ke zpomalení došlo, jelikož nejsou vyjasněny majetkové a vlastnické vztahy. „Nedostaneme stavební povolení, protože není jasné, kdo je právoplatným majitelem zvoničky,“ potvrdil starosta Trojanovic a zároveň předseda Matice radhošťské, Drahomír Strnadel. Právě Matice radhošťská není podle právního posudku nástupkyní prvorepublikového sdružení stejného jména.
Na poslední valné hromadě Matice radhošťské, která se konala 12. června roku 1999 v hotelu Radegast na Radhošti, se její členové dohodli na společném postupu. V první fázi je možné provést notářem ověřený zápis, že radhošťská kaple přechází do majetku Římskokatolického farního úřadu ve Frenštátě p.R. Po tomto zápisu požádá farní úřad o stavební povolení na opravu kaple. A až poté bude možno započít s opravami, za podmínek, které stanovil Odbor kultury, a to, že odborný dozor nad opravou kaple, bude provádět architekt Ing. Závada z Vlastivědného muzea v Rožnově p.R.
Dle vyjádření ostravského vikáře, církev římskokatolická se vzdává tohoto vlastnictví a daruje kapli novému zájemci. A nový majitel? Tím může být stát, v zastoupení Vlastivědného muzea v Rožnově p.R., nebo spolek Matice radhošťské, nebo obec Trojanovice a Dolní Bečva. Můžeme jen doufat, že v brzké době dojde k vyjasnění majetkoprávních vztahů a vrátí se řád a pohoda na tuto památnou horu i do srdcí lidí, kteří se o radhošťskou svatyni odedávna starali.
Romana Stejskalová








